Ne každý vztah je dokonalý. Myslím si, že tohle ale už ví snad každý člověk, protože když člověk si najde nějakého partnera, který mu vyhovuje, tak samozřejmě že třeba za několik týdnů anebo za několik měsíců mu nemusí stále tenhle člověk vyhovovat. Pro někoho je to opravdu hodně náročné, aby si našel nějakého partnera, aby potom jejich vztah jenom vzkvétal. Samozřejmě, že v každém vztahu, v každém milostném vztahu musí také být nějaká tolerance a nejenom v milostném vztahu, ale úplně v kterémkoliv jiném vztahu, třeba i vztahu kamarádském anebo také třeba mezi rodinou.
Mezi rodiči také musí být určitý vztah, třeba pochopení a tolerance a láska. A také samozřejmě laskavost. Bez těchto kritérií by asi žádný vztah nebyl dobrý anebo by nefungoval. Pak jsem si řekla, že nejlepší by bylo, kdyby třeba každý člověk si uvědomil, co je vlastně dobrého na vztahu nebo proč by člověk měl také pracovat na svém vztahu. Jinak si to absolutně nedokážu představit. Co by to jinak znamenalo? Znamenalo by to, že by potom třeba nějaký člověk byl opravdu nešťastný a smutný, kdyby třeba jeho vztah s partnerem vůbec nefungoval.
Já bych také samozřejmě chtěla mít takový milostný vztah. Který by byl milovaný a který by byl téměř dokonalý. Ale všichni víme, že dokonalost vůbec neexistuje, že nejlepší je, když je to dokonalá nedokonalost. Slyšeli jste o tom, že existuje dokonalá nedokonalost? Je to opravdu perfektní takový způsob života anebo taková myšlenka, která právě nás lidi dělá lidmi. Dělá nás také šťastnými. Proto si myslím, že každý vztah by měl být také na základě přitažlivosti a hlavně tolerance. Bez toho asi nic nebude fungovat normálně. Já jsem ale bohužel taková citlivá duše a citlivý člověk, který vždycky touží po harmonickém a láskyplném vztahu. Ale samozřejmě, že tohle není nikdy jisté. Ve většině případů mě někdo zklame a mě to potom dlouho mrzí.