Je pravdou, že módní průmysl má i své stinné stránky. Jednou z těch nechvalně známých je kožešinový průmysl. Možná právě to je důvod, proč kolem něj panuje tolik nepřesností a polopravd. Nezaškodí tedy podívat se mu na zoubek. V první řadě je zde fakt, že mnoho lidí ztotožňuje kůži a kožešinu, respektive kůži považuje pouze za kožešinu bez chlupů. A při povrchním pohledu je to také pravda. Rozdíl je však v tom, jak se tyto materiály získávají. Zatímco kožešina je získávána z kožešinových zvířat, jako je liška, norek či králík, která jsou chována pouze pro tento účel, a leckdy i v nevyhovujících podmínkách (i když je pravou, že na našem území již byly kožešinové farmy zakázány a veškeré kožešiny se tak musí dovážet), u kůží je to jinak.

Zde se jedná o převážně kravské kůže, které jsou produktem masného průmyslu. Dané zvíře by tedy bylo zabito tak jako tak, jen z něj využijeme více než jen jeho kůži, nemluvě o tom, že na welfare hospodářských zvířat se dbá poněkud přísněji než u těch kožešinových.Dále jsou zde i rozdílné vlastnosti obou materiálů. Kožešina například velmi dobře izoluje proti zimě – to je ostatně důvod, proč ji naši dávní předkové, kteří neměli příliš mnoho materiálů k dispozici, začali používat. Bohužel je velmi náchylná k poškození a obvykle vydrží jen jednu sezónu.

Kůže na druhou stranu nemá takové tepelně-izolační vlastnosti. Dokonce by se dalo říci, že je tomu naopak. Ovšem na druhou stranu chrání velmi dobře před větrem a deštěm, vyplatí se tedy nosit na jaře a na podzim, kdy sice není ani velké horko, ani přílišná zima, avšak máme aprílové počasí a podzimní plískanice.

Oba materiály jsou tedy jeden od druhého velmi odlišné, a podle toho je potřeba je také používat. Jejich záměna by totiž měla poměrně nepříznivé důsledky, zejména pro naše zdraví, což je něco, co nikdo z nás nepotřebuje.